Jak učit o přehřívající se planetě?

Myslíte si, že by se děti měly učit porozumět současnému globalizovanému světu, ve kterém zdánlivě vzdálené události mohou ovlivňovat jejich životy? Přestože pedagogové často vnímají důležitost výuky klimatických změn a udržitelného rozvoje, nemusí vždy disponovat metodami, jak učit děti kriticky a zároveň kreativně přemýšlet o těchto aktuálních tématech. I to nás vedlo k tomu, abychom propojili projektové dny pro žáky základních škol v Odolných obcích, při kterých učíme děti především prevenci přírodních katastrof, se semináři pro pedagogy. V průběhu měsíce května se nám tak podařilo vyškolit 33 učitelů ze základních škol ve Štětí, Křešicích, Plaňanech a Rudníku a jeho blízkého okolí. Tímto bychom rádi všem školám poděkovali za ochotu a spolupráci.

Obdobně jako projektové dny se semináře pro pedagogy zaměřily na environmentální téma, nabídly však učitelům také metody, jak s nimi pracovat ve výuce. To potvrzuje také Lukáš Macek, koordinátor projektu Odolná obec: „Snažíme se učitelům ukázat nové metody výuky a inspirovat je v tom, jak environmentální témata kreativně vyučovat, necháváme však učitelům také prostor pro jejich diskuzi.“ Podobné poznatky potvrdily i evaluační dotazníky, o jejichž vyplnění jsme pedagogy na konci seminářů požádali. Účastníci ocenili, že se nad tématy mohli zamyslet a mohli o nich diskutovat se svými kolegy a že měli příležitosti i pro svou vlastní sebereflexi. Zjistili jsme totiž, že nejen pro širokou veřejnost, ale i pro některé učitele tato témata stále nepatří mezi ta, která se vždy objevují v učebnicích. I proto je důležité inspirovat pedagogy, jak s těmito tématy pracovat, ukázat jim metody a formy práce – a je už jen na nich samotných, do jaké míry tyto nápady zapojí do výuky.

 

Jaké konkrétní metody jsme učitelům nabídli?

Ukázali jsme učitelům metodu nazvanou filosofie pro děti, jejíž cílem je rozvíjet dovednosti naslouchání a argumentace. Lektor nejprve nabídne účastníkům otázku pro diskusi (např. jaký kouzelný předmět by raději měli – létající koberec, samodoplňovací košík jídla, nebo neviditelný plášť). Poté, co si každý z účastníků vybere jednu z možností, nechává prostor pro několik argumentů a reakcí. Nakonec se lektor zeptá, jaký argument je zaujal, a dá účastníkům možnost zvolit si jinou odpověď, pokud změnili názor.

Jinou metodou, která pedagogy zaujala, byla metoda nazvaná strom problému. Tato metoda umožňuje účastníkům přemýšlet a diskutovat o příčinách, dopadech a možných řešeních nejrůznějších problémů. Kmen ztělesňuje samotný název problému (na semináři jsme se zabývali změnou klimatu), větve různé dopady a plody pak možná řešení (např. kroky, které může podniknout jednotlivec, obec, stát i nadnárodní korporace). Účastníci pracují ve skupinách a společně tvoří strom problému, který má podobu plakátu.

 

Co si pedagogové ze semináře odnesli?

Snažili jsme se, aby metody a nápady pro výuku, které jsme učitelům na semináři nabídli, byly přenositelné a variabilní, což učitelé také ocenili. Učitelům jsme poskytli také zdroje na další materiály, videa vhodná pro výuku na základních školách i naše metodiky pro učitele (www.ucimespolu.cz). To ocenil i jeden z přítomných učitelů: “Líbil se mi konkrétní odkaz na zdroje a materiály na konci lekce… Celkové pojetí bylo velmi příjemné.”

Pedagogové uvedli, že metody a nápady využijí ve vlastních hodinách, a to jak v předmětových oblastech, jako je fyzika, matematika, zeměpis či přírodopis, tak i v průřezových tématech, jako je environmentální výchova. V neposlední řadě učitelé ocenili také to, že jim semináře poskytly prostor pro společné sdílení nápadů s kolegy a společnou práci, na kterou obvykle nezbývá čas. Z evaluačních dotazníků také vyplynula doporučení pro příště – větší časová dotace semináře a více nápadů na aktivity pro mladší žáky.

Děkujeme všem učitelům, kteří se školení zúčastnili. Věříme, že společně s námi pomohou dětem přemýšlet o souvislostech současného světa.

Zanechte komentář