Pohledy starostů a starostek na přívalové povodně a možnosti jejich předcházení lepším zadržováním vody v krajině

Přívalové povodně zasahují Českou republiku takřka každoročně a způsobují nemalé škody na zdraví lidí a majetku obcí a jejich občanů. Vysokým počtem lokálních přívalových povodní byl charakteristický i minulý rok, kdy přívalové povodně zasáhly obce a města na různých místech České republiky. Nejvíce zasaženou obcí byl Šumvald na Uničovsku, kde přívalová povodeň poškodila 280 domů.

Přívalové povodně způsobují intenzivní přívalové srážky, kdy krajina nedokáže srážkovou vodu v potřebné míře zadržet. Srážková voda pak rychle odtéká do povrchových vod, které spolu s odnášenou půdou zaplavují území mimo koryta vodních toků a poškozují zastavěné oblasti obcí a měst. Stále více můžeme proto slyšet o nutnosti zlepšovat schopnost půdy a krajiny vsakovat a zadržovat srážkovou vodu a přívalovým povodním tak předcházet.

Průzkum Diakonie ČCE mezi starosty a starostkami obcí

Středisko humanitární a rozvojové spolupráce pracuje s obcemi dlouhodobě a podporuje je v tom, aby byly na situaci, kdy povodně přijdou, lépe připraveny. Protože nás však také zajímá pohled starostů a starostek na to, jak povodním předcházet, na jaře tohoto roku jsme provedli dotazníkové šetření mezi obcemi, které mají s přívalovými povodněmi zkušenost.

Dotazník, který jsme starostům a starostkám zaslali, mapoval míru a četnost zasažení obcí a měst přívalovými povodněmi a možnosti jejich předcházení krajinnými úpravami, které by zlepšily schopnost půdy a krajiny srážkovou vodu zadržet. Zjišťovali jsme, jaké postoje mají starostové a starostky k těmto krajinným opatřením, jaké jsou jejich zkušenosti s jejich plánováním a realizací i s jakými překážkami se ve své praxi setkávají.  

Za účelem tohoto průzkumu jsme oslovili 115 obcí a měst, z nichž 37 vyplnilo dotazník. Obce a města, které se do průzkumu zapojily, byly z 9 krajů, 13 z nich byly malé obce do 1000 obyvatel, 6 obcí bylo středně velkých do 5000 obyvatel. Do průzkumu se zapojilo také 18 měst s více než 5000 obyvateli.

Četnost a míra zasažení přívalovými povodněmi

Z dotazníku vyplynulo, že s přívalovými povodněmi mají obce a města pravidelnou zkušenost od roku 1997. Nejvíce zasáhly obce přívalové povodně v roce 2020, kdy třetina obcí potvrdila, že byla přívalovou povodní zasažena.

V této souvislosti je třeba uvést, že rok 2020 byl rozsahem a četností povodní velmi nadprůměrný. Podle ČHMÚ byl v červnu zaznamenán nejvyšší měsíční úhrn srážek na území České republiky od roku 1961. První a zároveň nejničivější přívalové povodně zasáhly Olomoucký kraj, během června přišly ještě další dvě vlny silných dešťů, které zasáhly nejprve východní Čechy a o pár dní později již celé území České republiky, značně bylo postiženo Pardubicko, Chrudimsko, Svitavsko či Frýdlandsko. V říjnu se potoky a řeky vylily z břehů na většině území České republiky již počtvrté, nejvíce ohrožené byly Morava a Slezsko.

Z dotazníkového šetření rovněž vyplynulo, že míra zasažení jednotlivých obcí přívalovou povodní byla různá, v některých obcích bylo dosaženo 2. nebo 3. stupně povodňové aktivity, některé obce uváděly „bez poškození majetku“, jiné naopak hodnotily míru zasažení jako velikou či extrémní, některé obce zasáhla stoletá voda.  Pokud jde o škody na majetku, i zde byla situace různá. Některé obce uváděly zaplavení pouze sklepů či jednotek domů, jiné naopak uváděly desítky domů, jedna obec uvedla zaplavení stovky domů.

Postoj starostů a starostek ke krajinným úpravám

Všichni starostové a starostky, kteří se do průzkumu zapojili, se shodli na tom, že úpravy v krajině by pomohly přívalovým povodním předcházet, anebo alespoň snižovat jejich dopady.

Konkrétní řešení v krajině většina starostů a starostek (17 odpovědí) spatřuje především ve změně hospodaření na zemědělské půdě, tj. zmenšení zemědělských pozemků, zavedení vhodného systému orby, realizace drobných protierozních opatření, regenerace zemědělské půdy, zrušení/omezení meliorací, rozšíření a obnova mokřadů, střídání plodin, zlepšení kvality a struktury půdy a zamezení jejímu utužování, podpora zasakování dešťové vody, výsadba zeleně a vytváření mezí, zamezení zapečeťování krajiny a povrchů, aj.

Druhým nejčastějším opatřením byly uváděny suché poldry (8 odpovědí), dále pak úprava vodního toku a jeho přítoků (4 odpovědi). Mezi dalšími opatřeními, která byla v odpovědích zmíněna, bylo správné hospodaření v lesích, svedení vody z kopců, pravidelné čištění koryt vodních toků či pozemkové úpravy za účelem budování protipovodňových opatření.

Plánovaní a realizace krajině blízkých opatření

Z celkového počtu 37 respondentů 6 obcí odpovědělo, že opatření v krajině již realizuje, dalších 9 obcí některá opatření v krajině realizovaly a zároveň zamýšlejí další opatření realizovat v budoucnu. 10 obcí zatím opatření v krajině nerealizovalo, ale zamýšlí je do budoucna. 6 obcí realizaci těchto opatření v plánu nemá. 2 obce neplánují opatření realizovat, neboť je realizují povodí, do nichž přísluší.

Nejčastějšími opatřeními, které obce realizují či plánují, je budování retenčních nádrží a suchých poldrů, výsadba nelesní zeleně a obnova remízků, tvorba a obnova zasakovacích příkopů, mokřadů a drobných vodních ploch. Dalšími opatřeními je výstavba hrází a protipovodňové ochrany. Jako důležité obce uváděly systematické krajinné plánování realizací komplexních pozemkových úprav jak v katastru obcí, tak na území sousedních katastrů, anebo zpracováním územní studie krajiny pro správní obvod obce s rozšířenou působností.

Překážky, se kterými se starostové a starostky setkávají

Zajímalo nás také, s jakými překážkami se starostové a starostky při plánování a realizaci krajinných úprav setkávají. Jako nejčastější překážky pro plánování a realizaci opatření, která by zlepšila zadržování vody v krajině, byly uváděny dvě: chybějící finanční prostředky (21 odpovědí) a neochota vlastníků půdy se na krajinných úpravách podílet (20 odpovědí).  Naopak 4 obce uvedly, že se s žádnými překážkami při realizaci těchto opatření nesetkaly.

Podpora, kterou by obce uvítaly

Ptali jsme se také, co by obcím nejvíce pomohlo při realizaci těchto opatření. V této souvislosti starostové a starostky nejčastěji uváděli vyřešení majetkoprávních vztahů s vlastníky půdy (19 odpovědí). Obcím by také realizaci usnadnilo zpracování projektové dokumentace pro konkrétní opatření (13 odpovědí) a zpracování komplexního krajinného plánu či územní studie krajiny (10 odpovědí). Některé obce by pak také uvítaly informace o příkladech dobré praxe z jiných měst a obcí (7 odpovědí).

Shrnutí hlavních poznatků z průzkumu

V posledních 20 letech sledujeme nárůst přívalových povodní na území České republiky. Tyto povodně zasahují jak malé obce, tak i střední a velká města. Starostové a starostky obcí a měst se shodují na tom, že opatření pro zadržování vody v krajině by pomohla přívalovým povodním předcházet, nebo snižovat jejich dopady, důraz pak kladou na realizaci opatření v zemědělské krajině.

Největší překážkou pro jejich realizaci jsou chybějící finance a neochota vlastníků zemědělské půdy se na těchto řešeních podílet. Plánování a realizaci opatření pro zadržování vody v krajině by naopak podpořilo vyřešení majetkoprávních vztahů, zpracování projektové dokumentace pro realizaci konkrétního opatření či zpracování krajinných plánů.