Jak se bránit infekci během povodní? Aneb hygiena pitné vody při povodních a po nich

Když jsme vyjeli do Rudníku povídat si s místními o jejich vzpomínkách na povodně a diskutovat protipovodňovou příručku, vzali jsme s sebou i expertku na hygienu pitné vody, RNDr. Danu Baudišovou, Ph.D. ze Státního zdravotního ústavu. Přestože obyvatelé obce již několikrát povodně zažili a několik z přítomných patřilo i k dobrovolnému hasičskému sboru, na přednášce paní doktorky byli rádi za nové informace. Hygiena pitné vody možná nemusí být to nejzábavnější téma, v případě zasažených domácností však informovanost na toto téma může předejít mnoha problémům. Jak tedy postupovat, abyste se vyhnuli možným rizikům?

Jaká jsou největší rizika?

Voda ve studních, ale také voda, kterou s sebou přinesla povodeň, představuje značné zdravotní riziko pro lidi, kteří se vrací do svých domovů a pro ty, kteří jim pomáhají. Majitelé studen to možná znají, jelikož podobné problémy také mohou nastat při velkých deštích. Soukromé studny totiž bývají často po povodních znečištěny jak chemicky, tak mikrobiologicky. Může za to hlavně fekální znečištění, které je způsobeno nedostatečně čištěnými odpadními vodami či splachy z polí a pastvin.

Voda ve studních se v době povodní stává tedy nejen nepitná, ale rozhodně není vhodná ani například na mytí. Vysoké zdravotní riziko představuje také voda, kterou s sebou přinesla povodeň. Pozor je třeba dávat na jakýkoliv  kontakt s kontaminovanou vodou, zvláště pak na kontakt kontaminované vody s poraněnou kůží. Třeba takový puchýř na chodidle v lehce proděravělé holínce může způsobit, že infekce se dostane velmi rychle přímo do krevního oběhu.

Mezi hlavní mikrobiologická rizika patří viry, bakterie či prvoci. Nakazit se mohou jak lidé, tak zvířata, např. domácí mazlíčci, hospodářská zvířata, která se mohou stát bacilonosičem.  Kromě známé žloutenky mohou mezi takovými infekčními onemocněními být i úplavice, salmonelóza či leptospiróza. Poslední zmíněné onemocnění patří mezi typická popovodňová rizika u osob, které odstraňují následky povodní. Přenáší se totiž pouze kontaktem pokožky s vodou, která byla kontaminována močí infikovaných hlodavců. Stačí si tedy při odklízení infikovaných naplavenin narušenými rukavicemi promnout oko a člověk se již vystavuje riziku.

Mezi preventivní opatření pak samozřejmě patří očkování proti žloutence (především typu A) a tetanu. Při jakýchkoliv zdravotních potížích je vždy třeba navštívit lékaře a nahlásit styk se záplavovou vodou.

Základní pravidla hygieny při záplavách

1. Pravidlo – Mytí rukou

Přestože se to může zdát jasné, mytí rukou stále patří mezi základní pravidla hygieny při povodních. Ruce myjte pitnou vodou z náhradního zásobování jako je např. cisterna či balenou vodou, dezinfikujte je (např. dezinfekčními přípravky na bázi alkoholu) a utírejte je do papírových ubrousků. Dávejte pozor na doteky obličeje kontaminovanou vodou a používejte neporušené ochranné pomůcky, jako jsou gumové rukavice, holínky, ale případně i ochranné roušky.

2. Pravidlo – Kontrola potravin

Je zřejmé, že zaplavené potraviny se musí ihned po vstupu do domu zlikvidovat, ale co dělat například s úrodou na zahrádce? Ty plodiny, které nebyly zcela zaplaveny a dále rostou, můžete využívat, ale až po hygienické kontrole a nejdříve tři týdny po skončení záplav. Ovoce na stromech, které nebylo zaplaveno, pak stačí důkladně omýt pitnou vodou. Pokud máte nějaké potraviny v nepoškozených konzervách, které byly například jen částečně zaplaveny, lze konzervy řádně vydezinfikovat, omýt pitnou vodou a také použít.

3. Pravidlo – Péče o pokožku

Veškeré i drobné poranění pokožky představuje možné riziko. Proto je třeba postupovat obezřetně. Používejte dezinfekční přípravky s protivirovou účinností a myjte se v pitné vodě z cisteren. Při odklízení škod či pohybu v zaplaveném území zejména v letním období je pak vhodné používat repelenty. Veškerá poranění pokožky je pak třeba konzultovat s lékařem.

4. Pravidlo – Očištění oděvů

I když se na očištění oděvů občas zapomíná, je důležitým krokem v udržení hygieny po povodních. Oděvy vyperte na minimálně 10 minut při 90°C, případně předtím (pokud je to možné) vydezinfikujte roztokem Sava a vše vyžehlete. Teplo ze žehličky totiž také pomáhá zmírnit rizika infekce. Pokud byste některé oděvy kartáčovali, dejte pozor na vdechnutí prachu – ten může být také kontaminovaný. Proto vždy radíme nasadit si ochrannou roušku. Některé oděvy, jako jsou kabáty, lze nechat i profesionálně vyčistit.

5. Pravidlo – Úklid domu

Úklid domu je samozřejmý. Po povodních se větrá průvanem, vyklízí se poničený nábytek a odstraňuje se naplavená zemina, vytírá se a hlavně se vysušuje. Důležité je při úklidu domu nábytek, který v domácnosti zůstane, řádně umýt a pokud možno vydezinfikovat.

6. Pravidlo – Sanace studní

Pokud je studna zasažena, je třeba po opadnutí povodně i hladiny spodní vody provést kompletní sanaci (v případě vrtaných studní odbornou firmou). Podrobný postup sanace je podrobně rozebrán v doporučení SZÚ. Zkontrolovat studny však musí i majitelé, jejichž studny nebyly přímo zasaženy. Zkontrolovat by měli barvu, zákal či pach. Pokud jsou patrné změny, je třeba studnu vyčistit, vodu je třeba zcela odčerpat, dokud se nevrátí do původního stavu a poté provést takzvanou šokovou dezinfekci chlórem s působením až 12 hodin. Do té doby voda ze studně není pitná a je možné ji použít až po pětiminutovém převaření. V případě, že změny barvy, zákalu či pachu nejsou, je třeba prohlédnout zhlaví a obsyp studny a provést alespoň preventivní desinfekci.

Článek vznikl za přispění RNDr. Dany Baudišové, Ph.D. ze Státního zdravotního ústavu.